Zdravíčko

• Jak už jsme zde uvedli, chybělo Derečkovi pár dnů do 3 měsíců a již měl první úraz. Šel za mnou do kuchyně a uklouzla mu pravá zadní nožička na prahu ve dveřích. Jenom si tak vypísknul a dál ani nepíp, jenom kulhal. Hned jsme se sebrali a přímo letěli na veterinu, kde ho pani doktorka prohmatala a zjistila, že si "jen" natáhl tříselný vaz. Nic moc nám na to dát nemohla, jen nám kladla důraz na to, že musíme dodržet min 14 dní klidový režim, jinak by se mu to mohlo v budoucnu vracet. To mě docela polil pot,  protože jsem vůbec netušila, jak toho malýho grázlíka udržet tak dlouho v klidu. Ale Dereček byl vzorný pacient(alespoň po dobu největší bolesti v prvním týdnu), bylo vidět, že ho to bolí a sám moc běhat nechtěl. Hry s ním v tu dobu byly naprosto úžasné, jenom takové nevinné přetahovačky v leže a jinak samé mazlení, pusinkování, mazlení... Často na tu dobu vzpomínám, protože tak zlatej, sladkej a hodnej od té doby ještě nebyl ;o)

• Zoubky - Další zdravotní "problémek" jsme viděli v jeho dolních špičákách. Jelikož nám připadalo, že mu rostou do horního patra, našli jsme veterináře-stomatologa, aby se nám na Derečka podíval a řekl, co bysme s tím popřípadě za nějaký čas mohli dělat. V tu dobu mu bylo půl roku a zoubky měl fakt maličké, a bylo nám jasné, že je brzo na to dávat mu nějaká rovnátka, ale chtěli jsme jen znát názor odborníka, aby jsme se připravili... Pan doktor byl dost nepříjemný, málem nám vynadal, že je to velmi závažný problém, že má hrozně úzkou spodní čelist, že nám zakáže uchovnění a že mu rozhodně musíme dát co nejdříve rovnátka, která nás vyjdou cca na 5tisíc s tím, že po celou dobu by nesměl kousat do ničeho tvrdého aby mu to nevypadlo, jinak bysme mohli třeba každý týden dávat dalších a dalších 5tisíc (to je jasné, ale té představy, že Dereček prostě do něčeho kousat musí neustále, jsme se dost lekli, vlastně si nedokážeme představit žádného bulíka, který by to zvládl :D). Když jsme mu slušně poděkovali a řekli, že ještě počkáme až mu zoubky pořádně vyrostou, ještě se na nás utrhl, že je to opravdu nutné udělat co nejdřív. Nakonec jsme rádi, že jsme počkali. I když máme zoubek "béčkovej", dolní čelist se ukázala dostatečně široká a svod jsme úspěšně absolvovali. Rozhodně nevytvořil v horním patře žádnou díru, kde by se usazovalo jídlo, jak se nás snažil pan doktor přesvědčit. Zoubek nám prostě jen o trochu víc přiléhá k dásni horního patra...

    Dál jsme velmi velmi dlouho sháněli gumový kartáček na zuby. Jenže než jsme ho sehnali, stihla se Derečkovi udělat trocha kamene. Kvůli takové trošce se mi ho nechtělo hnát pod narkózu, tak jsem si řekla, že si zkusíme poradit sami. Vůbec jsem netušila, že je tak strašně statečný. Celou dobu krásně držel, aniž by hnul pyskem! Díky tomu jsme se krásně vyhli sebemenšímu škrábnutí dásně a Dereček má zase nádherné zoubky! Naštěstí pár dní potom jsme vytoužený kartáček sehnali a teď už každodenně čistíme, což se mu teda moc nelíbí a ještě stále si myslí, že po tom za odměnu dostane nějakou dobrůtku :D

• V prosinci 2007 ode mě chytil nějakou chřipajznu.(ano ano, všímavý čtenáři, to jsme měli zrovinka úplně nový, krásný a úžesný gauč :D) Dostal synulox a během 4 dnů byl fit, zatímco já se v tom plácala ještě dva měsíce..

• v listopadu 2008 Dereček podstoupil celkovou biochemii krve. Výsledky dopadly báječně, jen nás trochu překvapilo, že měl o 0.01 zvýšený cholesterol. Prý to je nejspíš z jeho milovaných kostí - takže miláčku, je nám líto, ale pro jistotu ta prasátka omezíme... ;o) Do budoucna plánujeme samozdřejmě preventivní kontroly.

• A teď pro pár "odborníků" - Derečeka bráška má stenózu (zúžení) aortální chlopně. Derečeka předběžná vyšetření dopadla dobře, ale ještě nás čeká důkladnější vyšetření... Ale i kdyby dopadla sebelíp, nechceme riskovat případné záludnosti v genech a nehodláme Derečka pouštět do chovu (což je teda pěkné, mysleli jsme, že nám alespoň vydělá na ty gauče :D)

• Čištění oušek - To u nás probíhá asi následovně: Dám povel lehni, pak Derečka zalehnu plnou vahou, kápnu čistící roztok do jednoho ouška a jedu. Jedu jako při rodeu. Netuším, kde se v něm bere ta síla, ale i na kluzkých parketách mě zvládne "odnést" téměř kamkoli... Opakovat akci na druhém uchu můžu až tak po půl hodině, nejlépe spíš za týden... Teď za mě ale tuto činnost pravidelně vykonává Abinka, která si bere z Derečka příklad a taky se mu snaží čistit uši, jako to on dělá jí. Musím uznat, že tak čisťoučký ouška snad neměl ani když jsme si ho přivezli od mámy. ;o)

         V září 09 se nám podařil vyřešit ten šílený stres z češtění. Objevili jsme do oušek gel, který Derečkovi skoro nevadí....