Proč pan Pupík

Jako malá jsem chtěla pejska, asi jako každé dítě. Rodiče byli proti, asi jako spousta rodičů ;o) A jednou přišla mamina s nápadem, že bysme mohli zatím zkusit nějaké "jednodušší" zvířátko, třeba želvičku... Několik měsíců jsme celá rodina leželi v knížkách, a spoustu dalších knížek a informací jsme průběžně hledali. Než jsme se dostali ke koupi, všichni jsme se do želviček zamilovali a nemohli jsme se dočkat, až si jednu konečně pořídíme. A když jsme si šli pořídit, věděli jsme o nich veškeré, v tu dobu dostupné informace, dokázali jsme rozpoznat samečka od samičky, věděli jsme jak je zimovat, rozeznali jsme jednotlivé druhy a vybrali si Testudo hermanni - želvu zelenavou... A tak jsme se rozjeli do tehdejšího ProfiZoo na Dejvickou a přivezli si Žofinku. Otec vymyslel, že bysme měli mít páreček (až po mnoha mnoha letech jsem se měla dozvědět o vážnosti této pozoruhodné mužské vlastnosti), rozjel se do zveráče znovu ještě ten den, a vrátil se s Karlem, z kterého si teta po celý život dělala srandu heslem "Karle, smrdí ti varle!" (snad aby zakryla panickou hrůzu z těchto tvorečků) :D

Žofince a Karlovi se po pár letech narodilo miminko, kterému jsme říkali Jůlinka (dodnes nechápu, kam jsme na ty jména chodili..). Vedli jsme jim poctivě deníček s údaji o váze, krmení, chování, nemocech... Snažili jsme se jim dát co možná nejvíc, což se jim bohužel stalo osudným. Venčili jsme je venku na trávníku, a až po mnoha letech se to ukázalo, jako ne zrovna moc dobrý nápad. První nám odešla Žofinka. V té době jsem již studovala střední veterinu a vzala jsme jí do školy na pitvu. Zjistili jsme, že to byla ptačí tuberkulóza. Postupně nám odešel i Karel s Jůlinkou...

Celé roky jsem toužila mít zase želvičku, ale bála jsem se, aby neodešla zase tak brzo, jako ty předešlé. Celé roky, co jsem s Pavlem, mluvím o tom, jak bych chtěla želvičku. A celé roky jsem se tomu někde uvnitř bránila. A před Vánoci našel Pája na ifauna.cz inzerát na T.hermanni. Vzpomínky se probudili a já se nadchla jako před tolika lety. A že měli být ty Vánoce...druhý den jsme jeli pro želvičku, kterou si ještě ten den Pája odvezl domů a přivezl jí až na ty Vánoce...