Další časová prodleva...

Opět se velice omlouvám za dlouhodobou nepřítomnost. Už 4 měsíce se snažím Vám zde povědět tu hroznou zprávu, a bojím se, že to ani dnes nezvládnu...

Druhý den po té, co jsem napsala poslední příspěvek, prohrála Astička svůj ošklivý boj s rakovinou.... Stále nevím co napsat, ještě je to moc živé a Astička nám moc chybí.

Když jsem se z toho začala já osobně trošku dostávat, odešel i jeden z našich nových přírůstků, Robie, kterého jsem Vám stihla jen ve zkratce představit v posledním příspěvku. Moc mě mrzí, že jsem nestihla udělat ani fotku toho drobečka, který si každého okamžitě totálně podmanil svou úžasnou povahou... Teď má pelíšek u Páji na zahrádce spolu s Tomáškem, Pájovým prvním králíčkem....

Ještě jednou se omlouvám, ale bez těchto pár vět by náš příběh nemohl jen tak v klidu pokračovat, oba si to zaslouží. Vlastně si zaslouží mnohem víc, ale na to zatím nemám sílu a nechci šťourat do ještě stále živé a hlavně nejen mé rány....